Tak jo, slíbila jsem vám, že vám řeknu, jak a kde jsem se seznámila s mým novým klukem. No novým…už jsme spolu přes 7 měsíců a hlavně s ním mám pocit, že jsme spolu tak 10 let, takže takový možná staronový kluk. Věříte na minulé životy? Já rozhodně! A jsem si víc než jistá, že jsem stará duše. On taky a proto si tak rozumíme a máme pocit, že jsme spolu roky. Taky že jo. Podle mě jsme spolu prožili několik životů v minulosti a i díky tomu se v tom současném tak detailně známe a hlavně – chápeme. To vzájemné porozumění a pochopení pocitů toho druhého, ten úžasný pocit klidu a harmonie, za to jsem taaak vděčná! O absolutně top dokonalém sexu, o kterém jsem snila a myslela, že je možný jen ve filmu, ani nemluvě. Nebo teda, já vám o tom řeknu, ale zase příště, to bude takový dost hot sexy článek. :)))
Teď už k tomu seznámení.
Nečekejte žádnou velkou romantiku, jak jsem mu spadla do náruče, on mě někde zachránil nebo snad oslovil na ulici s tím, jak jsem nádherná a určitě skvělá uvnitř a chce mě hned teď a tady a navždy hahaha, no to bych ho poslala do prdele s tím, že je úchyl přece, to je jasná věc.
Takže hezky pěkně, jak je v dnešní moderní době už zcela běžné – potkali jsme se na tinderu.
To jsem takhle jednoho pochmourného nedělního listopadového odpoledne seděla s brutal kocovinou u našich a padla na mě depka, kde já se seznámím a s kým, jak nikde žádní chlapi nejsou, už 2 roky bez sexu, v podstatě případ pro psychiatra. Načež mi došlo, že v Albertu mě asi na nákupu nikdo neosloví a když ani ven nechodím – s ročním dítětem si dávám drink spíš na dětském hřišti než v baru – tak buď se ze mě stane stará panna, nebo se holt zkusím přihlásit na seznamku. Nutno dodat, že můj otec povyhrožoval tím, že se tam přihlásí za mě a někoho mi najde, což mě dost vyděsilo, tak jsem to radši prubla sama.
Dala jsem tomu šanci, no jenže to bych nebyla já, kdybych měla ztrácet čas, že. Takže jsem rovnou naférovku a dost jasně popsala koho hledám. Vlastně popsala sebe a poslala to tam. Tím jsem dle mého vyřadila cca 90% mužských uživatelů tinderu. Z těch zbylých 10% odhaduju, že 5% jen chtělo poznat, zda taková naivní blbka reálně existuje a 5% se jevilo opravdu pro mě vhodných. Z toho se vám ten kluk ještě musí líbit, sexuálně nebo fyzicky přitahovat, takže v podstatě jsem skončila na 1% vhodných mužů pro mě. Naštěstí jsem se tam nemusela trápit zbytečnými schůzkami dlouho a hned čtvrté setkání bylo to pravé a pro mě správné! Už jsem si taky začala říkat, že co hledám, je fakt těžké najít, tak jsem byla smířená už i s tím, že sex není důležitý a pořádný orgasmus už v tomto životě nezažiju (ó bože, díky díky díky, žes mi to dopřál a kurva taaaak intenzivně, ach, no o tom příště).
Takže po těch zoufalcích, teda ehm nevhodných mužích pro mě v mém předešlém životě, se konečně objevil….MUŽ!!! Ach! Bože a jaký muž. Krásný, vysoký, pro mě přitažlivý, tělo božské, o mozku ani nemluvě – kromě toho, že ho má, tak je taaak sexy!
Mé první pocity z něj byly klid a harmonie…tak jsem se přesně ve vztahu s mužem chtěla cítit, žít s milovaným člověkem, vyrovnaným mužem, klidným, mou spřízněnou duší. No a taky – na rande jsem samozřejmě vzala i svého roztomilého synka, který byl nasraný už od rána. Kdo touhle zkouškou projde, je silný muž a já už nechtěla ztrácet čas se slabochy. Luky řádil jak černá ruka, ale Stefan to zvládl bravurně. No uvnitř si možná říkal, co to mám za haranta, ale navenek se tvářil, že pohodaaa.
Navíc zrovna ten den zima jako kráva, vánice, sněhu jak nasráno, venku zrovna ten den ochlazení na minus 10 a my šli na procházku ven. Navíc s dítětem. No nasranej by byl asi každej, jen my jsme se uvnitř smáli. Tak co už…co tě nezabije, to tě posílí, nebo se z toho ještě vyvrbí něco krásného…;)
Tehdy jsem ještě nevěděla, zda se z toho něco vyvine. Potkali jsme se v prosinci a já měla v plánu v lednu odjet na pár měsíců pryč. Tak jsem se vnitřně nechtěla upínat k nikomu, abych předešla případnému trápení. No ale tady to bylo úplně jedno, protože na druhé rande přijel za mnou a vymyslel krásné romantické setkání s prohlídkou na zámku, tam už se mi začal líbit dost, hlavně tím, jak mluvil, mě dostal, no a pak už to šlo ráz naráz, pár schůzek, hodně povídání a na Silvestra už jsem byla zamilovanáááááá. Lalala tralalala, vesmíre, děkuju děkuju!
Takže holky, nezoufejte! Všechny máme šanci najít pro nás toho pravého, nebo spíše vhodného. Jen to opravdu musí být ten správný čas. U mě byl až teď. A potkala jsem toho nejlepšího muže na světě pro mě, dokonalý soulad a souznění naprosto ve všem, to jsem opravdu ani ve filmu neviděla. Vděčná jsem každý den a budu navždy, dokud tady na tomto světě budu.
Amen, Linda, zamilovaná.
