Plán na měsíc, plán na rok, dosahování cílů, jak se posunout tam, kam chci, plán na život, jak na to blablablaaa… taky máte pocit, že je poslední dobou podobných výroků ve vašem okolí mnohem víc než dřív? Pomalu každý druhý na sociálních sítích vám dnes nabízí koučink, terapie, jak totálně změnit a překopat váš život. Kupte si tento program a budete bohatí. Kupte si tamten program a najdete partnera. Kupte si můj program a změním váš život.
Vůbec tímto nechci rozporovat kvalit zkušených a prověřených koučů, stejně tak zesměšňovat jiné, kteří mají talent, motivují ostatní a zlepšují jim život. Naopak, jen tak dál! Každý, kdo se pohne z místa a je mu díky koučinku, či motivaci (nazývejte to každý, jak chcete) lépe, si zaslouží zatleskat, každá změna chce odvahu.
Ne každý z nás vykročí mimo svou komfortní zónu sám, někdo potřebuje více nakopnout. Ale! Nelíbí se mi, když z lidí tahá peníze někdo, kdo nemá zkušenosti, žádnou praxi, školu či jiné studium, reference, zkrátka jakékoliv “knowhow” a ve finále se za X desítek tisíc dozvíte pár základních pravidel a pouček, které si můžete i sami vygooglit, když tomu dáte pár minut.
Samotnou mě koučink kdysi zajímal a už od mých studentských let se zajímám o osobní rozvoj, psychologii a věci s tím spojené. Načetla jsem na toto téma spoustu knih, zažila desítky příkladů v praxi, ať už sama na sobě, nebo životech lidí okolo mě, ve svém volném čase i nadále poslouchám různé podcasty, čtu inspirativní knihy či rozhovory atd., přesto koučovat lidi nechci. Nemám na to nervy.
Ale co mě baví a co dělám ráda – proto i celý tento můj blog – ráda se podělím o své zkušenosti, nápady, vše co jsem sama zažila, prožila, co funguje mně nebo naopak nefunguje a tím pádem vám mohu posloužit jako inspirace, dát vám tipy a už je na vás, zda je využijete nebo ne. Radit vám nebudu, to sama nesnáším, když mi někdo chce radit, že. 🙂 Jen nasdílím své myšlenky a…pojďme na to.
Začneme těmi plány a cíli. Kam se chcete dostat, nebo lépe řečeno – kde se vidíte za rok? Několik let zpátky jsem si sama lámala hlavu, co vlastně chci. Nejen pracovně, i soukromě – i když samozřejmě jsou to propojené věci, jen si to někdy neuvědomujeme.
Když jsem si měla sepsat plán na následující rok, dlouho jsem měla prázdný papír. Přišly taky chvíle, kdy jsem ze sebe byla už zoufalá, měla jsem pocit, že se mi v ničem nedaří a že se nikam neposouvám.
Ať už to bylo strachem, že přijdu o práci, o klienty, či jakýmkoliv jiným strachem, není podstatné. Podstatné je, abych si konečně začala plnit své sny, šla si za nimi a stanovila si tu správnou cestu, jak jich dosáhnout. To je na tom možná to nejtěžší, ani ne tak sepsat si to, ale nebát se a jít si zatím.
Co mi tehdy pomohlo a pomáhá i teď, o to se s vámi podělím.
Rozhodla jsem se, že jestli chci žít krásný život dle mých představ, který mě bude naplňovat, musím se zvednout z gauče a začít už něco dělat pořádně. Možná mě k tomu donutila pracovní nejistota, kterou jsem si tehdy prošla, nebo pocit že když ne teď, tak už nikdy, a rozhodla jsem se konečně napsat si svůj TO DO LIST.
Takový můj plán – na celý rok, no a pak vždy na nejbližší měsíc. Poslední den v měsíci jsem si vždy sedla a sepsala pár bodů na další měsíc.
Takové cíle daného měsíce, dám vám pár příkladů, doplňte si každý sám za sebe, samozřejmě dle vaší situace:
- Například získat nového klienta nebo projekt, podílet se na něčem novém, zažít něco nového/jiného.
- Dokončit rozjetý projekt, či posunout ho o další zásadní krok.
- Každý den se pochválit.
- Každý den za něco poděkovat.
- Každý den sepsat 3 věci, za které jsem ten den vděčná.
- Dodělat web, či posunout ho o další krok.
- Aktualizovat CV, či LinkedIn (pokud je potřeba).
- Jít se projít aspoň 3x týdně aspoň 4 km.
- Aspoň 3x týdně si zacvičit sérii cviků na střed těla na 20 min.
- Přečíst si inspirativní časopis nebo knihu, poslechnout rozhovor, podcast, film, cokoliv, co mě motivuje.
- Každý den sníst jedno zdravé jídlo.
A tak dále, mohla bych pokračovat dále dle toho, co každý z nás chce a v čem se chce posunout. Neříkám, že to máme dělat všichni stejně a tohle na vás bude fungovat. Říkám, co pomohlo mně a donutilo mě konečně “něco” dělat.
Na každý den pak mám dílčí úkoly, věci, body, které chci udělat a stihnout a snažím se je dodržovat. Stává se, že nestihnu vše, ale nedělám si z toho hlavu, zamyslím se, kdy to můžu udělat v nejbližší době jiný den a přesunu to. Důležité je, že se posouvám.
Co je asi nejdůležitější – že mám ze sebe mnohem lepší pocit. Mám pocit dobře odvedené práce, mám pocit, že se neflákám. Každý den mám v harmonogramu odpočinek – ať už je to pro mě procházka, nebo pro vás cvičení, šachy, film, cokoliv, zkrátka relax – je to odpočinek a dobití. Taky už si nevyčítám, když nedělám vůbec nic, třeba jen koukám do stropu, protože můžu. Protože jsem ten den odvedla kus práce a proto můžu. A i kdyby neodvedla, tak prostě když chci, tak můžu! Nazdar. :)))
Co je pro mě taky velmi důležité – dokážu se víc pochválit. Taky se mi každý den snadněji poděkuje za to, co mám a učím se tím vším být víc vděčná.
Plán na rok pro vás na začátku může být trošičku těžší definovat, může se někomu zdát, že je to strašně daleko, ale když si takto nastavíte každý měsíc, tím, že je to po částech, hezky si to rozdělíte, drží vás to v tempu a hlavně vám to přijde reálnější splnit. A tím pak dojdete i k tomu roku.
Co vy na to, máte taky své rituály nebo osvědčené tipy, cesty, jak dosáhnout svých cílů? Podělte se v komentářích. Těším se!
Linda, plánovačka! 🙂
