Jak (ne)sportovat v zimě

Co děláte právě teď? Válíte si šunky nebo se hýbete? Inspirujte se, jak to nedělat! Všimli jste si, jak jsou letos populární sporty z minulého století? (Ano, prosím, my všichni, co to čteme, pocházíme z minulého století taky.)Na které už dnešní rodiny skoro zapomněli? Není se čemu divit, když jsme všichni zavření doma, venku...

Nic se nemá přehánět…

Nový rok je tu a já jsem se do něj pustila s vervou. Po pracovní stránce jsem se dost posunula. Dodělala jsem konečně po roce web, posunula nějaké věci, oslovila klienty. Doufám, že mi tohle tempo vydrží. Nemám pak čas na přemýšlení o blbostech a chlapech.  Musím se pochválit. Krásná práce, Linduško, jen tak...

TOP 5 knih, které stojí za přečtení.

Zima, pošmourno, venku hnusně, ideální čas rozbít sjíždění Netflixu četbou knih. Odjakživa miluju knihy. Přečtu za měsíc minimálně jednu novou a mám doma za ta léta už slušnou sbírku. Nerada se stěhuju už jen proto, že po přesunutí celé mé knihovny se cítím jak po fyzickém tréninku profesionálních vojáků. Je těžké vybrat TOP 5...

Debordelizace hlavy.

Tak mě napadlo, že možná po letošním, vlastně teď už loňském, “super magic” roce 2020, spousta lidí pozměnila své hodnoty…možná někteří z vás úplně přehodnotili priority, možná taky ne. Každopádně já dnes náhodou našla svůj seznam hodnot z roku 2016! Prosím pěkně. Po 5-ti letech, saaakryš ten čas tak letí. To mi bylo asi...

Seznamte se, Joe Blbec.

Abych si jen nestěžovala, že je dnes spousta skvělých žen single a nic pro změnu nedělají, rozhodla jsem se přihlásit na seznamku. Ať tomu teda dám šanci, potkat tam tu moji spřízněnou duši. No tak nejprve to vypadalo i celkem nadějně, když jsem potkala Osvalda (obdivuju odvahu některých rodičů, co se týče pojmenování svých...

(Ne)závislá žena?

Jak jsem posledně psala – úplně jsem zapomněla na své sny a touhy, ale jak jsem nad tím začala intenzivně přemýšlet, vzpomněla jsem si na jedno přání, a to je ten muž – partner pro život. Toho jaksi teď nemám, to už víme. Ale není všem dnům konec, samozřejmě, že. Aspoň doufám, že mě...

Vítejte v mém světě.

Jmenuju se Linda, je mi 35 let. Vždy jsem ráda pomáhala ostatním a chtěla něco dokázat…zanechat stopu…klidně větší než medvěd. Chtěla jsem pomáhat lidem milým, chudým či v něčem zněvýhodněným či jinak „postiženým“ nebo mým blízkým. Zkrátka sociální cítění ve mně vždy kvetlo. Ovšem to mi jaksi peníze neneslo, musela jsem se uživit jinak....

Scroll to top