Zhodnocení prvních dní v Lisabonu! Po počáteční euforii a válečce u bazénu to byl trošku psychický masakr…sama, úplně sama se sebou na cizím místě…jiný jazyk, kultura, moje myšlenky…jasně, tak jsem to chtěla. Prošla jsem si trošku trnitou cestou a párkrát se šla večer projít na pláž…jooo, to mě dobilo! Západ slunce, klid, šumění moře a jen tak se dívat, posouchat a nasávat…klid, pohoda, nic nemusím, nic víc nepotřebuju.
Po několika dnech se to zásadně změnilo. Začala jsem si to tady užívat. Začala chodit do školy, poznala pár nových lidí, podniků, užívala každé minuty venku, dalšího dne, sluníčka, úžasného klidu a atmosféry, milých lidí a taky místních seladonů, kteří vám každou chvíli říkají, jak jste krásná a jak vám to sluší…Jsem tu spokojená. Šťastná, vysmátá každý den, stres mi nic neříká a snažím se zahnat myšlenky v mé hlavě typu “co bude dál”, snažím se užívat si to vše “teď a tady” a nechat vše otevřené. Třetí týden jsem se rozhodla, že si koupím letenku zpátky hned na leden. Pojedu domů jen na dva týdny přes svátky a pak zpátky a ….jednosměrná letenka. Nebudu nic plánovat, nechám to otevřené a letenku zpátky do Čech si pak můžu koupit kdykoliv. Konečně jsem se rozmluvila a měsíc tady je pro mě málo. Konečně poznávám nové lidi a víc mluvím, víc rozumím, co bych dělala doma, navíc v zimě?
Dělám tady pro sebe spoustu věcí, vzdělávám se, učím se, pracuju na sobě, mluvím sama se sebou, konečně se poznávám a přiznávám si spoustu věcí a realitu, poznávám co chci.
Došla jsem k několika zásadním rozhodnutím – už vím, že nechci dál žít v Praze. Miluju přírodu, , rozhodla jsem se po návratu najít si bydlení někde u lesů. Až odtud třeba v březnu nebo kdy odjedu, najdu si bydlení v přírodě, Prahu už nechci, navíc takto vyřeším vše ideálně v můj prospěch – do Prahy si vždy na den, dva pracovně dojedu a to mi bohatě stačí. Šťastná jsem v v přírodě, v lese, to je to, co potřebuju k životu.
To je jedna věc. Druhá, že jsem si snad konečně ujasnila, jakého muže vedle sebe chci. Vše pořádně ještě jednou přečetla a během úplňku tady u moře očistila kameny, zapálila svíčku a vyslovila a vyslala přání Luně. Věřím, že do max 6ti týdnů se mi vše splní…i moje práce a její smysl pro mě a moji psychickou pohodu.
Linda průzkumník
