Tak opět pár změn za poslední týden, a to především u mě vnitřně.
Zdá se, že se konečně překlopil můj stav “turistky” tady a začínám se tady cítit víc a víc doma. Naposledy jsem měla smutnější chvilku minulou neděli večer a pak s novým týdnem se vše začalo obracet. Zvykla jsem si tady, dobře se mi bydlí, zažila jsem zase skvělý týden a mám spoustu nových zkušeností. Asi tím, jak je člověk sám v cizí zemi a pokud se v té zemi cítí dobře, tak časem se srovná a je lépe a lépe.
Ve středu jsem byla s taxikářem, výlet, pak večeře v kubánské restauraci a party do rána u něj doma, poslouchali jsme zase písničky, zpívali a krásně mi bylo.
Druhý den jsem se probrala v 11 s kocovinou – opět!!! – a mým klasickým pocitem – chci utéct a co nejrychleji k sobě domů. Nevím proč tohle v sobě pořád mám, ale důležité je, že se to snažím postupně odbourat. V tomto případě k tomu stačilo málo – psala mi zrovna v tu chvíli Lenka, já ji popsala svůj stav a ona jen odpověděla: nic teď neřeš a užívej si to. A správně! Vždyť kam pořád pospíchám? Co bych jako dělala doma? Strávila bych den sama doma v posteli a šla se max projít? Tak jsem zůstala s taxikářem, vypla svoji hlavu, udělali jsme si snídani a pak jsem mu řekla, že potřebuju domů dát si sprchu a převlíct se a že může jet se mnou, počká a pak můžeme ještě spolu ven.
No a díky tomu jsem měla krásný čtvrtek. Jeli jsme do krásného městečka kousek od nás, prošli se po pláži, zašli na pivo a arepas do vyhlášeného venezuelského bistra, mňam, ochutnala jsem poprvé arepas a večer mě hodil domů. Krásný den to byl! A já bych se o něj ochudila svoji hlavou, která chtěla v tu chvíli utéct a být sama. Samozřejmě je to zapříčiněné tím, že vím, že on mě chce a já jeho ne a proto pak mám tendenci utíkat, ale proboha proč? Vždyť já mu narovinu a otevřeně říkám, že je kamarád a nic mezi námi není a že to tak necítím, nemám tam jedinou jedinou touhu a sexuální přitažlivost. A nemyslím si, že časem vznikne. (Haha, tak za pár měsíců se tomuto hooodně zasměju, v jaké situaci budu ehm).
V sobotu jsem měla další novou zkušenost. Přihlásila jsem se tady na jeden workshop, kde byli lidi, které zajímá digitální svět a bylo to na jedné farmě cca 3 km od mého bydlení a díky tomu jsem poznala nové lidi, moc fajn lidi a taky se něco naučila, seznámila a vyměnila si kontakt s pár lidmi. Kathryn, pro kterou budu testovat její přírodní kosmetiku, s Mariem, který pronajímá apartmány, s Emilií, Polkou, moc fajn holčinou a dalšími. Každý dělá něco jiného než já, zároveň je zajímala i moje práce, tak uvidíme, třeba kromě nových známých z toho i něco bude.
Další novinka je, že můj super truper spolubydlící a zároveň majitel bytu mi minulý týden oznámil, že potřebuje, abych se odstěhovala o 14 dní dřív, než jsme se původně domluvili. Prý má na být zájemce za hodně peněz a to nemůže odmítnout, protože byznys je byznys! Hahaha, no tak jsem se zdržela poznámky, že pro mě jsou důležité v první řadě vztahy a byznys až pak a že s tímto přístupem, když mu jde jen o peníze, daleko nedojde, ale budiž. Stejně jsem vůči němu měla divnou intuici, tak se mi to tímto jen potvrdilo.
Nelenila jsem a začala shánět ubytování jinde, stejně budu potřebovat něco, až přiletí na 10 dní Lenka, první, která mě tady navštíví, takže jsem googlila, protáčely se mi panenky z těch cen, no až mě napadlo zkusit Pabla (člověk, kterého jsem tady poznala a pronajímá apartmány), zda má volný být a ejhle – má! Takže na poslední měsíc v březnu se stěhuju k němu, tam to znám, byt pro sebe a za stejné podmínky jako tady u Taliááána, navíc u Pabla je i bazén a veškerý servis, takže peckaaaa prostě! Uf, jsem nadšená a mooooc moc moc děkuju tam nahoru!
Minulý týden jsem taky potkala během procházky na pláži 2x Mariana, Argentince, šel ze surfu, fakt náhoda nebo nevím, jak si to mám vyložit…? Pozdravili jsme se, pokecali chvíli a šli pak každý svojí cestou. On nic nenavrhl, já taky ne a ….nic. :))) Ale já se nenabízím, číslo má, kdyby chtěl a podívejme se na rozdíl u taxikáře, jak to má vypadat – plánuje se mnou čas, chce být se mnou a hledá termíny, jak to spojit. Tento týpek se ozve jednou za dva týdny? No toto pro život nechci. Takže ho necháme v šuplíku kamarád.
No a další věc, nad kterou začínám přemýšlet potom, co vedu dlouhé debaty s Lenkou a líbí se mi čím dál víc…naše spolupráce společná? Jak jsme si tak předevčírem telefonovaly, sama řekla, proč my dvě tak šikovné holky, které si navíc vzájemně řeknou vždy to hezké, i to špatné, pokud se děje a dokážeme si vše vyříkat, tak proč něco neděláme spolu? Co nás bude živit a můžeme díky tomu cestovat a žít jinde vždy, když chceme? Skvělý nápad! Jen nevím co. Ano, to je to, po čem toužím už dlouho i sama…myslím, že s ní by to bylo ideální, ale co???
Baví mě muzika, baví mě smát se, baví mě lidi, baví mě portugalština, baví mě surf a život tady…baví mě zpívat, oukej, to mě baví hodně, ale můj hlas ehmmmm, no to opravdu ne.
Linda, přemýšlející
