Úterý 12. listopadu 2019 aneb Nelži hlavně sama sobě

Jedeme dál, protože se toho hodně děje a já v sobotu vyrazila s kámoškou na oslavu narozenin. Potom jsem v baru potkala Dana a šla s ním k němu. To bylo krásné, no horší už je, že se mi Dan zase líbí čím dál víc, snažím se tomu odolat a nepřipustit si to a jen si to užívat.

Do toho jsem se potkala s naší společnou známou na snídani, která zná mě i Dana a vykládá mi, jak my dva se k sobě s Danem hodíme a jak super pár bysme byli atd… No jo, je to pravda, ale zatím ještě nic neudělal proto, aby mi dal najevo, že se mnou chce žít. A teda nevím, nevím, jestli vůbec on to tak vnímá. No nic.

Neděle večer a jeden koncert s Lenkou v Lucerně a bylo to úplně SUPER!!! Potkali jsme kamaráda, který nás dostal do VIPu a pořád mi kupoval vodku. Pak jsme šli ještě dolů do baru na after party a tančily a tančily, noo a slušně navátá jsem pak jela ve 4 domů. Dnes mi bodla masáž a večer mám večeři s dalším kamarádem Alexem.

…Je to v prdeli. Je noc, 3 hod. v noci a já nemůžu spát. Alex mi promluvil do duše a dal zpětnou vazbu a já se cítila a cítím hrozně. Je mi smutno a zjistila jsem, resp. si uvědomila, že miluju Dana. Cítím se hrozně a nevím, zda mám u něj šanci, ale chci mu všechno říct ještě než odjedu. Řeknu mu to! Řeknu konečně pravdu a nebudu si hrát na hrdinku. Nebesa, prosím, stůjte při mně, děkuju.

Přeju si lásku, přeju si Dana, ať mě miluje a chce mě taky. Přeju si, ať se mi vyzná a nenechá mě odjet nebo ať jede se mnou… Nebo ať přijede za mnou. Prosím. Děkuju.

Linda, tak trochu rozebraná…a… zoufalá???

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Scroll to top