Ups…leden? Tak ve zkratce souhrn, co se ještě do konce roku stalo. Základ – Portugalsko. Naprosto fantastická dovolená!!! Především díky Denise, v níž jsem našla svoji spřízněnou duši. Nádherná golfová dovolená, vysmátá každý den, kompletně jsem zapomněla na vše v ČR a jen relaxovala.
Každopádně Portugalsko pro mě znamenalo zásadní zlom v mém životě do budoucna – tak se mi tam zalíbilo, že jsem po návratu začala studovat portugalštinu. Klidně bych se tam hned vrátila a otevřela si tam kavárnu, navrhla jsem to i Denise, ta má strach, tak nic…sama zatím nemám koule, ale dívala jsem se na internetu po práci v Lisabonu…no tak uvidíme, každopádně portuguese, i love youuuu a jdu studovat!
Dále jsem před Vánocemi potkala jednoho kluka…Michal se jmenuje…bylo to po večírku s holkama (Zase akce! Ty brďo, nechlastám nějak moc? No nevadí, popojedem), potkali jsme se ráno v KFC na jídle, haha srandičky, opilecká odvaha, no vyměnili jsme si číslo a viděli se druhý den za střízliva. Já si teda hned na začátek musela dát na Staromáku dva svařáky na odvahu a to byla možná ta chyba. Zase jsem viděla svět růžově a chtěla ho zachránit. Takže haha, smála jsem se všemu, co říkal a šli jsme k němu domů. Rozvedený, 39 let, vše zapadalo a já už jsem se snad cítila zamilovaná nebo co…
No tak v pondělí ráno jsem velmi rychle vystřízlivěla. Michal je sice moc milý a hodný kluk, ale má bohužel křivého ptáka a bohužel mi v pondělí ráno po prvním našem sexu u něj napsal sms: “Rád bych si promluvil o tom, co pro nás znamenala dnešní noc a co ode mě můžeš čekat dál!” Ufffffffffffff ty kráso!!!!!!!!
Hele takhle – nebudu dělat frajerku, samozřejmě od kluka, který by mě dostal a do kterého bych byla zamilovaná, by to bylo krásné dostat takovou zprávu a ano, skákala bych radostí. Ale sorry, pták křivý, pracovně se realizuje tak, že pracuje na stavbách na černo, nelyžuje, nesportuje vůbec, děti má 3, no proč já blbka se nejdřív na vše nezeptám??? Uf. Zase zatměno před očima a viděla jsem pohádku. A ještě k tomu neoholené koule? Blééééé, fuj. To na mě bylo moc, takže k dalšímu setkání už nedošlo. Musím ale před ním smeknout, že po mém posledním vyjádření už pochopil a přestal se ozývat.
Musím se naučit říkat NE!!!
A asi to nejzásadnější na závěr – 23.12. a moje výpověď v práci! Došla mi trpělivost, nervy mám jen jedny a odmítám ze sebe dělat krávu. Dala jsem jim max, možná i víc a k poslednímu únoru sbohem. Od března dělám sama na sebe. Věřím, že to půjde a budu spokojenější. Budu se snažit a chci! Chci se mít dobře a chci potkat pro mě vhodného muže.
Taky jsem začala chodit na portugalštinu ke konci roku, taky na salsu, uvidíme, jak dlouho u toho vydržím.
A když se ještě naposledy zamyslím nad loňským rokem, přinesl mi do života 2 důležité věci – Denisu a Portugalsko, což za pár let až pochopím, jak MOC!!! mi to změnilo život a směr.
Linda, happy v new year!
